BLOG O PSYCHOTERAPII

Ptá se Veronika Vlachová, časopis Maminka: Je z psychologického hlediska rozdíl mezi onemocněním dítěte a jeho zraněním? V obou případech se rodič bojí o život svého potomka. Která ze situací vyžaduje větší psychickou odolnost a jak se na takové situace připravovat? Z hlediska psychologického bych spíše rozlišovala mezi závažností zranění či nemoci. Pokud se jedná o dočasný stav, je to otázka přizpůsobení se novým okolnostem (berle, pobyt na lůžku atp.). Pokud se jedná o živo

Mám za sebou přípravu na “orgasmický” porod a pak realitu nečekaného císařského řezu. Ale v ten moment jsem byla klidná, věřila jsem sobě, miminku i personálu, že to v klidu zvládneme a vše proběhlo bez komplikací. Myslím, že nejdůležitější je přijmout realitu takovou, jaká je a vzdát se v moment porodu jakýchkoliv očekávání. Žádné pocity nejsou špatné, naopak jsou důležité -ukazují nám cestu, kam se vydat na průzkum. Pokud jsou kolem mateřství a porodu negativní pocity, je t

Pokud každé onemocnění svého dítěte úzkostně prožíváte, doporučila bych nastudovat si knihu Jak pečovat o zdraví dítěte…navzdory vašemu lékaři (k dostání zde). Rodiče by měli mít základní povědomí o skutečně rizikových stavech a nepropadat panice při každém kašli - to je základní poselství knihy. Pokud Vám to nepomůže, je třeba se začít zabývat svou úzkostí a svým strachem - například při terapeutických sezeních. Důležité je, aby si rodiče sladili svůj přístup k nemoci, aby s

Může vůbec fungovat párová terapie? Proč by nám měl pomoct někdo jiný, když si nedokážeme ani sami promluvit? Jak nám může pomáhat někdo, kdo nás nezná a ani neví, jak fungujeme doma?? Nevěřím, že to k něčemu bude...To slýchávám během prvních kontaktů s klienty. A souhlasím. Párová terapie nefunguje. Není to totiž žádná mašinka, která po zmáčknutí kouzelného tlačítka změní Váš bídný život v procházku růžovým sadem ;-) Výsledkem terapie - individuální nebo párové - by měl být

Mým terapeutickým cílem většinou bývá dosáhnout toho, aby si dva lidé porozuměli i bez mého “překladu”. Toho dosahuji tím, že se setkávám jak s párem na společných sezeních, tak s oběma partnery zvlášť - a tyto druhy sezení pravidelně střídáme. Během společných sezení pak využíváme zejména rozhovor, při kterém si často vyjasňujeme mužsko-ženské rozdíly komunikace, snažíme se pochopit každého z páru a “ladíme” komunikaci tak, aby vysílala pro oba na jedné vlně a nedocháze

Terapeut vstupuje do vztahu a jeho intimity kontrolovaně, za plného vědomí obou stran. Když si vypůjčíme sportovní příklad, takový vztah může trochu připomínat tenisový zápas. Partneři přicházejí většinou s tím, že buď umí jen smeče, nebo vlastně vůbec techniku nezvládají, někdy chybí fyzička, někdy nemají už žádný míček, se kterým by si mohli pinkat a někdy už jsou čáry hřiště natolik smazané, že ani není jasné, kde se vůbec hraje. Terapeut (v našem případě rozhodčí a trenér

Negativní zkušenosti s prvním porodem mohou být ovlivněny celkovým stresem prvorodičky z mateřství obecně. Pokud je po porodu navázán pozitivní vztah s dítětem a žena se stane skutečnou matkou, převáží většinou pozitiva mateřství nad porodními strachy. Žena už má zkušenosti, je si jistější a může ze své sebejistoty čerpat sílu i klid. I negativní zkušenost s porodnicí se dá využít - udělat si příště lepší průzkum pracovišť, dohodnout se s určitým lékařem či dulou, sestavit si