Jsem po porodu jak almara!

Žena se stává dárkyní života. Skrze ní se rodí nová bytost a zanechává po sobě stopu. Je to jen o přístupu - buď jsem zhyzděná, nebo jsem hrdou matkou. Je otázka, čemu se dá předejít už v těhotenství - cvičení, životospráva, přibírání na váze. Ne vše je nutné přijímat - spousta tělesných změn je dočasných a jsou regulovatelné - pokud se jimi tedy žena zabývá.

A ty co nejsou opět nastolují otázky: co mě skutečně definuje? Jsem lepší/horší žena, protože mám velká/malá prsa, úzké/široké boky atp? Jsem ochotná stát se ženou matkou a přestat se porovnávat s modelkovským standardem náctiletých dívek?  

Je to opět o ženském vývoji a přerodu z ženy svůdkyně/milenky do ženy matky. Něco tím přerodem získáváme, ale zároveň něco jiného ztrácíme - jako s každou změnou.

Velkou roli určitě hraje partner a jeho postoj k tomu, jak se žena mění - na něm je totiž otcovství v podstatě nerozeznatelné. Pro některé partnery se jedná o božskou proměnu, jiní se jí děsí.

Pokud se Vám nedaří mít k sobě po porodu kvalitní vztah, přijďte si o tom promluvit.

Připravováno pro časopis Maminka.

#porod #materstvi #terapie